|
|
Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí s vývojovou dysfázií
Morávková, Markéta ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Diplomová práce Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí s vývojovou dysfázií Abstrakt Diplomová práce se zabývá možným výskytem vývojové dyspraxie u dětí s vývojovou dysfázií. Teoretická část práce shrnuje poznatky o problematice vývojové dyspraxie, někdy též nazývané jako vývojová porucha koordinace. Současně je v práci také popsa- ná vývojová dysfázie, kterou se zabývá především logopedie a ve fyzioterapii je méně známá. Provázaností obou poruch se věnuje poslední kapitola teoretické části. Cílem praktické části je zhodnotit motorické dovednosti u dětí s vývojovou dysfázií pomocí diagnostické baterie Movement Assessment Battery for Children 2. Při vyhodnocování výsledků jsme použili zahraniční normy a zároveň nově publikované české populační normy. V rámci výzkumu bylo vyšetřeno 89 dětí s průměrným věkem 69 měsíců. První skupina obsahovala 41 dětí s vývojovou dysfázií. Ke skupině byla vytvořena kontrolní skupina čítající 48 dětí. Výzkum ukázal statisticky významný rozdíl v motorických do- vednostech dětí s vývojovou dysfázií oproti kontrolní skupině a to jak dle české tak za- hraniční normy. Nicméně neprokázali jsme rozdíl v motorických dovednostech mezi dysfatickými chlapci a dysfatickými dívkami. Stejně tak nebyl prokázán rozdíl mezi pětiletými a šestiletými dysfatickými dětmi. Naopak se nám podařilo...
|
|
|
Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí s vývojovou dysfázií
Morávková, Markéta ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Diplomová práce Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí s vývojovou dysfázií Abstrakt Diplomová práce se zabývá možným výskytem vývojové dyspraxie u dětí s vývojovou dysfázií. Teoretická část práce shrnuje poznatky o problematice vývojové dyspraxie, někdy též nazývané jako vývojová porucha koordinace. Současně je v práci také popsa- ná vývojová dysfázie, kterou se zabývá především logopedie a ve fyzioterapii je méně známá. Provázaností obou poruch se věnuje poslední kapitola teoretické části. Cílem praktické části je zhodnotit motorické dovednosti u dětí s vývojovou dysfázií pomocí diagnostické baterie Movement Assessment Battery for Children 2. Při vyhodnocování výsledků jsme použili zahraniční normy a zároveň nově publikované české populační normy. V rámci výzkumu bylo vyšetřeno 89 dětí s průměrným věkem 69 měsíců. První skupina obsahovala 41 dětí s vývojovou dysfázií. Ke skupině byla vytvořena kontrolní skupina čítající 48 dětí. Výzkum ukázal statisticky významný rozdíl v motorických do- vednostech dětí s vývojovou dysfázií oproti kontrolní skupině a to jak dle české tak za- hraniční normy. Nicméně neprokázali jsme rozdíl v motorických dovednostech mezi dysfatickými chlapci a dysfatickými dívkami. Stejně tak nebyl prokázán rozdíl mezi pětiletými a šestiletými dysfatickými dětmi. Naopak se nám podařilo...
|
|
|
Výskyt vývojové dyspraxie u dětí s velmi nízkou porodní hmotností
Hlaváčová, Veronika ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Kraus, Josef (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku dětí s velmi nízkou porodní hmotností ve vztahu k výskytu motorických obtíží a pohybové aktivitě. Teoretická část práce shrnuje poznatky o problémech dětí s velmi nízkou porodní hmotností, jak časně postnatálních, tak i problémech, se kterými se děti potýkají během dětství až dospělosti nejen v oblasti zdravotní, ale i psychologické a pedagogické. Dále se teoretická část zabývá vývojovou dyspraxií, a to i u dětí s velmi nízkou porodní váhou. Cílem praktické části bylo zjistit, zda se u dětí s velmi nízkou porodní hmotností vyskytují motorické obtíže častěji či ve větším měřítku oproti dětem s normální porodní hmotností. Výzkumná skupina se skládala z 25 dětí s velmi nízkou porodní hmotností, které byly testovány pomocí Movement Assessment Battery for Children 2. Děti byly podrobeny i hodnocení postury a posturálních funkcí. Dále si práce kladla za cíl zjistit, zda se děti s velmi nízkou porodní váhou méně pohybují ve spontánní pohybové aktivitě měřené pomocí krokoměrů - tedy počtu kroků za týden méně než jejich vrstevníci s normální porodní váhou. Podařilo se prokázat, že u dětí s velmi nízkou porodní hmotností je častější výskyt motorických poruch hodnocené pomocí MABC-2 vůči kontrolní skupině s normální porodní váhou, standardní populaci i skupině dětí...
|
|
|
Hodnocení motorických dovedností dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem pomocí MABC-2
Nývltová, Lucie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Aspergerův syndrom a vysokofunkční autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy charakterizované poruchou v oblasti komunikace a sociální interakce a omezenými, stereotypními zájmy. Popisována je také neobratnost, motorická inkoordinace a horší výsledky v testech motorických funkcí. V této diplomové práci jsme využili standardizovaný test Movement Assessment Battery for Children 2 (MABC-2) k hodnocení motorických dovedností dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem ve věku 7-10 let v porovnání se skupinou dětí s typickým vývojem. Studie se zúčastnilo 9 dětí s Aspergerovým syndromem, 3 děti s vysokofunkčním autismem a 64 dětí s typickým vývojem. Evidentní motorická porucha (pod 5. percentilem) byla zjištěna u 2 dětí s Aspergerovým syndromem a u 3 dětí s vysokofunkčním autismem. 1 dítě s Aspergerovým syndromem je ohroženo motorickou poruchou (6. -16. percentil). V celkovém skóre dosahovaly děti s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem v porovnání s dětmi s typickým vývojem signifikantně horších výsledků. Signifikantní rozdíl byl zjištěn ve dvou komponentách testu MABC-2, v Míření a chytání (AC) a v Rovnováze (BAL). Lepších výsledků dosahovaly děti s typickým vývojem. Výsledky studie potvrzují, že se u dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem častěji vyskytuje...
|
|
|
Posturální funkce a motorické dovednosti dětí s vadným držením těla
Pelánková, Zuzana ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Syslová, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma diagnózami dětského věku - vadným držením těla a vývojovou poruchou koordinace. Ve své teoretické části shrnuje dostupné informace a aktuální poznatky o daných problematikách se zaměřením na etiologii, prevalenci v populaci, prognózu, metody hodnocení, diagnostiku i terapii. Hlavním cílem praktické části diplomové práce bylo zhodnotit motorické dovednosti cvičených dětí s vadným držením těla ve srovnání s dětmi běžné populace. Za tímto účelem byly výzkumná skupina (13 dětí, průměrný věk 9,85 let) a kontrolní skupina 1 (16 dětí, průměrný věk 9,94 let) otestovány testem Movement Assessment Battery for Children 2. Mezi motorickými dovednostmi cvičených dětí s vadným držením těla a motorickými dovednostmi dětí z běžné populace jsme neprokázali rozdíl. Dále jsme v práci zjišťovali, zda děti s vadným držením těla, které jsou vedeny v terapii, vykazují méně pohybové aktivity oproti běžné populaci. Z dotazníků vyplněných rodiči testovaných dětí jsme zjistili, že v kvantitě mimoškolní pohybové aktivity dětí s vadným držením těla a dětí z běžné populace není statisticky významný rozdíl. Rozdíl jsme neprokázali ani v testu postury a posturálních funkcí, kde bylo naším cílem zjistit, zda vadné držení těla dětí významně ovlivní výsledky tohoto testování. Powered by...
|
|
|
Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí a adolescentů se zaměřením na lateralitu a u dětí a adolescentů se specifickými vývojovými poruchami školních dovedností
Jínová, Anna ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
10 Anotace Diplomová práce se zabývá souvislostmi mezi vývojovou poruchou koordinace (nebo také vývojovou dyspraxií) a lateralitou. V teoretické části shrnuje současné poznatky o původu a vzniku laterality, jejím vývoji a možnostech testování. Dále se zabývá poznatky o vývojové dyspraxii, její charakteristikou, etiologií, prevalencí, možnostmi diagnostiky a terapie. Cílem praktické části bylo zjistit, zda se liší frekvence výskytu motorických obtíží mezi dětmi s pravostrannou a levostrannou lateralitou. K tomu byl využit test Movement Assessment Battery for Children 2 (MABC-2), kterým jsme vyhodnotili motorické dovednosti u celkem 64 dětí (30 s levostrannou lateralitou, 34 s pravostrannou lateralitou). Nepodařilo se nám prokázat rozdíl mezi těmito dvěma výzkumnými skupinami, jejich výsledky byly naopak velmi vyrovnané. Dále jsme zkoumali frekvenci výskytu motorických obtíží u dětí se zkříženou lateralitou, kde nebyl prokázán významný rozdíl oproti běžné populaci. Poslední zkoumanou skupinou pak byly děti se specifickými vývojovými poruchami školních dovedností, u kterých jsme zjistili statisticky významný rozdíl ve výskytu motorických obtíží ve srovnání s běžnou populací.
|
host ::
RSS.